Historie ostrova Gozo

Historie ostrova Gozo začíná někdy 5000 tis. let před příchodem Krista, kdy poprvé skupina sicilských osadníků překonala vzdálenost ze Sicílie na ostrov Gozo po moři. Tito lidé byli prvními kolonizátory ostrova (Neolit 5000-4100BC) a pravděpodobně žili v jeskyních v blízkosti Il-Mixta, od San Lawrenz až k severozápadnímu výběžku ostrova. Jeskyně byla většinou velká rozdělena ve dvě separátní části.

Následovala doba stavění Chrámů- tzv. Chrámová doba 4100-2500BC. Tato doba je velmi důležitá v historii ostrova, neboť byla jakousi kulturní evolucí prehistorického obyvatelstva. Největším důkazem je zbytek chrámu Ggantija Temples (3600-3000BC) v Xaghra, zdokumentovaná jako nejstarší samostatně stojíci pozůstatek neolitického chrámu na světě. Stavba se sestává ze dvou chrámů spojených jednoduchou vnější zdí, každý z nich měl svůj zvláštní vchod.
Dodnes není známo, jak byly tak obrovské bloky kamene transportovány na místo stavby a jak byly zvedány a pokládány na sebe. Velké kamenné koule dokládají, že s největší pravděpodobností byly kamenné bloky na nich posouvány a rolovaly po zemi. Jsou to vůbec první stavby, které byly stavěny podle makety. Jedna je k vidění v archeologickém muzeu ve Vallettě. Tam se také dozvíme více o této době a celé posloupné historii Maltských ostrovů.

Další významou dobou, která se velmi podepsala na historii ostrova, bylo 250 let arabské nadvlády (870-1127). Období, z hlediska celé historie, nebylo až tak dlouhé, ale zanechalo na ostrovech dodnes velké stopy. Tehdy zdomácnělý Punský dialekt byl obohacen Féničtinou, a ta je i dnes součástí Maltštiny. Arabský styl měl také velký vliv na architekturu. Stále můžeme vidět rodinné vily v arabském stylu. V té době i ostrov Gozo dostal svůj název Ghawdex, který se používá dodnes.

Za vlády Normanů (1127-1530) Malťané , ani Gozitané neprožívali šťastné období. Šlechta, která ostrovy spravovala, vybírala vysoké daně, což se pochopitelně odráželo na životní úrovni obyvatelstva.
Dne 23.3. 1530 přešly ostrovy pod Rytíře sv. Jana (1530-1798). Období nadvlády Maltských Rytířů nebylo až tak světlé pro ostrov Gozo, jako pro Maltu. Na Maltě se začlo okamžitě stavět a budovat po velkém obléhání Turky v roce 1565. Budovala se opevnění a vzniklo hlavní město Valletta.

Gozo, naproti tomu, zůstávalo na okraji zájmu Rytířů. Ostrov plenili Turkové, od roku 1551, mnoho obyvatel odvlekly do otroctví. Po dalších 150 letech nechali Rytíři ostrov otevřený a střídali se zde  Turci a piráti. Vždy ostrov vyplenili, odvezli zásoby a odjeli. Obyvatelstvo začalo budovat opevnění kolem hlavního města Rabat- Victoria, a sdružovalo se kolem Citadely, kde bylo trochu bezpečno.

Až Grand Master de la Sengle začal se znovu osídlováním ostrova Gozo. Promíjel novousedlíkům daně a další poplatky a ostrov se začal pomalu zaplňovat. Města a vesničky si zachovali svůj původní ráz, zcela odlišný od sousední Malty. Tam jsou města semknuta k sobě, ulice úzké a mají obranný charakter.  Na Gozu je vše otevřené, volné a poklidné.

V roce 1800 (1800-1964) se staly maltské ostrovy Britskou Královskou kolonií (oficiální vyhlášení bylo v roce 1813)  a byly transformovány do pevnostní kolonie. Ostrovy sloužili jako základna pro britské vojsko a zároveň jako brána do Evropy. Nejvíce je vyzvihována statečnost Malty při obléhání a bombardování ostrovů během druhé světové války. Král Jan vyznamenal ostrovy za statečnost a udělil jim řád, který stále zdobí malstkou národní vlajku – Řád krále Jana.

Suverénnost získala Malta i Gozo současně dne 21.9. 1964 a republika byla vyhlášena o deset let později dne 13.12. 1974. Ostrov Gozo je teď spravován jako součást Maltských ostrovů. Dne 14.5. 1987 bylo ustanoveno Ministerstvo pro ostrov Gozo, které je součástí vlády Maltské republiky.